Pěvče! pěj Tvá lyra strunozlatá
Vlasti, jíž jen bijí ňádra Tvá,
Hlaholiž Tvá píseň srdci svatá
Dál – jí ozývej se dolina;
Hýbej skalou Vyšehradu skladnou,
Jako mocná struna Lumíra –
Pěj vždy srdcí svazek písní ladnou,
Pěj, jak růže láskou pomírá.
Nechť i Tebe růvek někdy skryje,
Zpěv Tvůj – srdce Tvoje – bude žíť,
Nechť i schrána Tvoje zhnije,
V národu Ty najdeš věčný byt!