V duších našich vždycky vzešel
Cit horoucí vroucnosti,
Kdykoli jste přes práh vešel
Naší do společnosti.
Kvítko zroste, též odkvete,
Noc zachvátí jasný den;
Vášně zhynou v tomto světě,
Zhyne vše co plachý sen:
Avšak žáků Vašich láska
Svatým citem žhoucí vděk
Zůstane vždy svatá kráska
I pro dospělý náš věk.
Přijměte, vzácný o Pane!
Vděčný srdcí našich cit;
On v nás vláti nepřestane,
Nám co srdce bude žít.
U prostřed svých zdárných dítek
V blahé, sladké tichosti
Krásný rozviň Vám se kvítek
Vítaných všech radostí.
Květné zdraví, hojné štěstí
Rač Vám přáti tento svět;
V rozkoš Vás osud rač vésti,
Vůni svou kde šíří květ!
Pak po dlouhé pouti zemské
Vám ať ráčí Bůh věčný
Otevřít brány nebeské
V slávy ráj nekonečný! –