Praveno nám, že vděk sluší vzdáti
Za dobrý čin, láskou poskytnutý;
Jakž by tedy žáček měl tu státi,
Tu před Vámi vděkem nepohnutý?
Vy jste přišli, drazí! s okem jasným,
Vyslechli jste sluchem přemilostným,
Jak jsme dítky k úměním překrásným
Vřele přilnuly a k činům ctnostným.
Výhoda ta vyšla z lásky Vaší,
Již chováte k útlinkému věku;
Za to račtež přijmouť úctu naši,
Naši lásku, plnou dětských vděků.
Co jsme dle svých slabých sil provedli,
Toho nedbalými nechcem býti;
Že jsme účel života již zhlédli,
Chceme k němu blíž a blíže jíti.
Jen, předrazí! ramenem ochranným
Nad mládeží milostivě bděte;
Bůh Vás za to žitím požehnaným
Obdaří na tom i onom světě.