Milko drahá! v jedno políbení
Rád bych směstnal všecken srdce cit,
Nad nějž sladšího mi v světě není,
Než-li s Tebou, dívko! spojen být!
Jak bych neměl den, jenž Tě dal světu,
S slastí srdcem s Tebou děliti,
Ježto v jeho nejprvnějším vznětu
Slunce mé se mělo zroditi.
Žehnám době té, jak drahé době,
Jež sblížila Tebe mně, mne Tobě.
Kéž nám přáno, aby’s na mé straně
Se mnou nesla žití proměny,
Kéž nás vede ku věčnosti bráně
Jeden osud šťastný nezměnný:
Zdráva buď a z Tvých růžných tváří
Nechť mi povždy radosť, láska září!