Zuzana v lázni... mní, že sama, klamně,
neb pro zrak lačný skuliny má plenta.
Dí Izák: Mně je posvátně jak v chrámě,
Ó, Jakobe, z žen israelských jen ta!
Ten plný bok, ta ňadra, bílé rámě,
jerišská růže dýchá z ní i mentha!
A Jakob: Mít ji!... Seděla by v krámě,
a já bych rázem zničil konkurenta.