V červánky hledím. Západ velkolepý!
To sopka chrlí, sirné rozlévá se
kol moře, hoří prérie a stepi,
déšť rubínů se snáší v žlutém jase;
mrak doutná, v jisker million se třepí,
luh rudých růží v hrůzné svítí kráse...
V tom babka, jdouc kol z lesa pod otepí,
dí: Ano, ano, budou větry zase!