Již obetkává třídy závoj šera,
a tu tam světlo lamp již rozžíhá se,
jež odráží hned na Seiny se páse,
jak zlatá rybka když tam plyne sterá.
A jako přelud v červánkovém.jase
se zvedá stín dvou věží Trocadera
tak čarovně, že po mostě se bera,
zrak utonouti nechávám v té kráse.
A přec... když západ hoří žhoucím zlatem,
jak mocněj ještě dojat stávám, němý,
před našich Hradčan slavným majestátem,
před jejich krásou, jejich před velebou!
To na ně vzpomněl v cizí jsem si zemi,
to vidinu jen jejich nosím s sebou.