Zahrada Mládí – zář, květů běl?
Vzpomínám, že jsem jí také šel,
dávno to však, a byl to jen mžik,
pak vyhnal mě Život, ukrutník.
K nohám se starostí připjala tíž,
na bedra těžký mi ulehl kříž,
v před šla má cesta trnitá tak –
a v zahradě Mládí zpíval pták.
Leta pak, leta – a všecko jsem snes’,
a ticho v mém srdci, tak ticho je dnes –
proč zrak mi jen ovlh, proč jsem jen vzdych,
když z čárné jsem zahrady zaslech’ smích?