Jdu, cítím zápach vody. Řada vorů
je spjata k stromu, jenž se k vodě chýlí;
mdle svítí řeka, plyne bez vln sporu,
jí v letu div se racek netkne bílý.
Zvuk pily ostře parnem zní a kvílí,
a žár jak padá v klad a polen horu,
ten dříví dech, jenž z ohrad táhne chvílí,
mi připomíná vůni starých borů.
Na člunu, který dnem svým vzhůru leží,
školáků chumáč usadil se svěží,
a zpívá, výská drobotina bosá.
Pak tichne všecko. Slyšet zvony z Týna,
a na Letné mře poslední hvízd kosa.
Nad zámkem slunce rudě dohasíná...