Ty kráso krás, ty kouzelnice, vílo,
ty na zem s nebe spadlý krásy dive!
Tvé oči sladké, hluboké a tklivé,
líc jabloně květ, čílko tvé tak bílo.
V snách snívám bláhov, že se's narodilo,
Ó, dítě pro mne! Anděl byla's dříve,
a bůh tě poslal ve své lásce živé
sem na svět chudý pro mne, pro mé dílo
Ó, zdali stačím vystihnout kdy plně
čár úst tvých, úsměv, líbezné tvé hledy,
tvých ňader půvab v jejich sladké vlně.
Dnes dím si: Tys to! Ty to hledíš z rámu!
A zítra zřím, tvých krás že stín to bledý,
a v zoufalství svém bědný štětec lámu.