Ó, jaký bzukot, jaký šum!
Je velkého to cosi!
To mladé ptáky z dětských dum
tři velké budí vosy.
Když právě snili o letu
a o hrách nad vodami
a švitořili o světu
jak děti, kdy jsou samy.
A vosy letí tam a sem
a bručí, bručí k tomu,
snad že dnes bylo pod mrakem
a že nemohly z domu.
Však v hnízdu strh’ se poplach, skřek
a zmatek, shon a snaha,
neb každý pták chtěl býti rek
a zahnat v útěk vraha.
Jen nejmladší z nich, chudinka,
se v koutek hnízda tlačí:
Ó Bože, kde je maminka,
ó kéž tu již je radši!