Noc, k ránu již. Vše ke blouznění zve.
Veliký měsíc nad Petřínem pluje,
jez hučí, řeka stříbrem světélkuje,
vzduch vidin pln, svět krásy vábivé.
Jak line zář se, mistře, s tváře tvé!
Jak milý druh své fantasie snuje!
A v duši mé se maně doplňuje
verš Shakespearův: Za noci takové...
Za noci takové tři bludní básníci
šli z krčmy domů, zříce k měsíci,
bez groše, štváni, na svých cestách hloží.
A děkovali nebi za to jen,
že zpiti krásou, zrak jich vytržen
a nejsou z těch, kdož dřímou nyní v loži.