Na dlouhé cesty konci dvorec bílý
se dívá s vrchu. Slyšet je křik páva,
a pole jak se někde zaorává,
je slyšet pluh. Jak skřípá to a kvílí!
Až ke dvorci se jehličný les chýlí,
a před ním stoh se zdvihá, léta sláva;
blíž u lesa se pase černá kráva
a ku dvorci zas patří dlouhou chvílí.
Teď se smíchem se vrací chasa náhle.
Zní rumpál, štěkot, bučení krav táhlé
a koní dupot. Kdosi píseň zpívá.
Teď zmlká všecko. Tichá noc a šerá.
Jdou srny z lesa. Z komůrky se dívá
kams k hvězdám krásná šafářova dcera...