Hle, měsíc bledne, slunce z mlhy vstává,
červánek září, rosou svítí tráva,
již v nebes modru skřivan dlouho jásá,
ó, vstaň, jsem den, jsem radosť, mládí, krása!
Střes dlouhé sny, je každé chvíle škoda,
ven v život, v ples, vše hudba je shoda,
pij sílu, naděj, kterou dávám světu,
buď ptákem v písni, paprskem buď v letu!
Pij dlouhým douškem lásku jako děti
studánek stříbro pod zelenou snětí,
ne v zlaté číši, jenom z dlaně pouze,
však po své vůli a po svojí touze!
Výš, vzhůru křídlem v touhy cíl a štěstí!
Hleď plát jak slunce, jako stromy kvésti,
jak vlna hřmít, vždy svěží jako chvojí.
Za slávou jdi i za myšlénkou v boji!
Vše před tebou. Chci na cestu ti svítit,
své růže házet, paprsky své vznítit,
co v tobě puk, buď květ, co cit, buď vzletem!
Jen jednou žijem’, milujem’ a kvetem’!