Tři slétli na zem andělé,
jim světlo plálo na čele
jak hvězdy nebes jasné;
ti na zem slétli v domnění,
že svět svým jasem promění,
a zlo že navždy shasne.
Však sotva snes’ je k zemi let,
prvního jali v pouta hned,
on marně křídla zvedá;
druhému ve tvář naplili,
třetího na kříž přibili,
ó, běda, běda, běda!
A dále šlo to vesele,
a sotva komu na čele
se vryla pro ně vráska;
byl Pravda první anděl ten,
a druhý Krása, bohů sen,
ten třetí byla – Láska.