Ó, jaký ples, když les se rozševelí!
– Co modliteb jsem vyslech’! Jaké city!
– Já milence zřel, v očích hvězdné svity.
– V mém stínu děti hrály si den celý.
– Můj kmen dnes hostí v nitru zlaté včely.
– Ráj mladých pěnkav v lupení mám skrytý.
– Já hloub dnes zaryl kořen rozložitý.
– A já k své čapce připial kytku jmelí.
– Ó, vizte jen, jak listí nám již padá!
– Ba, podzim jde. – Co ty víš, ty jsi mladá,
my bráníme se leta vichrů smečkám.
– A po zimě zas přijde nová vesna?
I starý dub teď probudil se ze sna:
– Jak stár jsem, nevím. Zda tu zimu přečkám?