Mám povídat vám, madame, o Paříži?
Co zvědět chcete? Jaké jsou tam ceny?
Či jak je sladko chodit kolem Seiny,
když slunce v mraky v záplavě se kříží?
Či co tam aut hřmí, autobusů kříží
boulevardy skvělé? Jaké v modě změny?
Či jak se mi tam líbily as ženy?
To, myslím, nejvíc srdce vaše tíží.
Nu, krásné jsou, a s jednou chvilku prodlil
jsem skoro denně, odpůldne neb z rána,
a k půvabům se jejím skoro modlil.
Jí ani vráska čelo nerozbrázdí,
ač dcerušku má – nu, je malována –
a v jednom sále Louvru visí na zdi.