Demů Brychta v noci šel,
bludnyj přečláp kořen,
neveděl huž kury kam,
v tmoucí tmě pád zmořen.
Ha v tom, ajta, sjetlíčko –
přec je chčestí v sjetě!
Dyj si pozor, Brychto, dyj,
v močár zavede tě!
Nebulo to sjetlíčko,
nevzel Brychta škody,
bulo to jen sjetýlko
z Kozinuc hospody.
Nebulo to sjetlíčko,
huž by íčko nežil,
ha přec ho to zavedlo:
ráno v škarpě ležíl.