Dáš sbohem hračkám, jež tě těšívaly,
dáš sbohem dětským radostem a hrám,
rodnému prahu, odcházeje v dáli,
dáš sbohem rukám, jež jsi líbal, malý.
Dáš sbohem zemi, letě k výšinám,
dáš sbohem lásce, jež je lest a klam,
dáš sbohem snům, jež pouze prázdno halí,
dáš sbohem druhům a jdeš sám a sám.
Dáš sbohem cestám – líp už ti jen v koutku,
dáš sbohem číši – rmut ti zkazil choutku,
dáš sbohem mládí, jež se nenavrátí.
Stín u tebe, by podetnul ti stvol.
Jen ještě jednou rozhlédneš se kol –
čas všemu, všemu, všemu sbohem dáti!