Ó, kořím se ti, Královno, Ó, Paní,
když nesou tě kol v zdobném nosítku;
ministry, rady, chefy něžnou dlaní
ty držíš, řídíš jako za nitku.
Kdo odolal by tvému pousmání?
Ó, usměj se, mám záře pořídku,
shoď zástěrku mi – stužku – krajku – psaní –
svůj podvazek neb aspoň visitku!