A já jsem myslil, že máš srdce chladné!
že’s rozum jen a ostrý jeho břit
jen pitvá vše a na vzlet lehá, cit,
jak šedé jíní na květy když padne.
Dnes vím: tys plál jak srdce u nás žádné
horoucí láskou pro vlast svůj i lid;
proň svobody jsi toužil urvat svit,
proň strádal, trpěl, tvořil v noc i za dne.
Leč víc, v své lásky výhni ukul’s meče,
nadch otců duchem ty, kdož táhli v seče,
lsti diplomatů strhal’s plné bravur,
led cizot lámal – stvořil český stát!
Tvůj plesá lid, a svět tě staví v řad,
kde Washington ční, Mazzini a Cavour.