Poledne. Mrtvé leží tak pláně.
Neslyšíš hnouti list se ni klas,
vyrostlý zemi na těžké ráně.
Zapadl skřivan do pole v ráz.
Pod nohou pálí horoucí niva,
zlatý a tvrdý, žhavený kov;
cítíš, jak země k slunci se dívá
láskou tak velkou, že nemá slov...
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.