Tak sláva přec mi kyne... po všem potu,
mně, nad nímž v dětství tměl se selský poval!
(„Chaloupky naše...“ dobře dal jsem k mottu!)
Mé písně dnes duch poesie provál,
duch umění! Hned ta zde: „Stáda skotu...“
neb ona: „Sladký tváře tvojí ovál...“
To tisknout musí! Jenom pro jistotu
jsem redaktoru dvě z nich dedikoval.