Nech mě sníti,
dlouho sníti,
na svých prsou sníti,
ať vím, jak je krásný večer,
a jak sladké žití!
Nechť se zdá mi,
ve snách zdá mi,
ve snách mlžných zdá mi,
zem že v hloubi, a jen hvězdy
a jen Bůh že s námi.
A s té země,
dálné země,
dálné, bolné země
že mě zvedl anděl bílý
tiše tak a jemně.
A že slyším,
hudbu slyším,
tichou hudbu slyším,
jak těm hvězdám mihotavým
bližším jsem a bližším.
A že bolů,
starých bolů,
starých věčných bolů
necítím a netoužím už
nikdy zpátky dolů!