Jsou oči dvě jak uhly tmavé,
však mladostí a štěstím žhavé,
ó, jen se dívej z povzdálí,
ty oči div tě nespálí.
Kol vějíř jako motýl kmitá
a stře svá křídla duhovitá,
on chladí čelo, chladí líc,
však uhly – hoří ještě víc.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.