Ó, rostem, rostem, na všem je to znáti!
I básníkům led taje v jarním vánku.
Za starý šat dřív psali, moji zlatí,
pak došli jsme až k mědi – za červánků.
Však verše krátké směly se jen psáti,
by líp nám peněz naplnily schránku,
a mládež dnešní, jež se na nás katí,
verš psát smí dlouhý už přes celou stránku.