Ó, milí ptáci zpěvaví,
proč blízko vsí tkát asyl hnízd,
proč každý z vás je vystaví,
kde životem svým není jist?
Jen blízko dvorců, domů, chat,
kde každý kluk, jenž nemá cit,
vám hnízdo může rozbourat
a kamenem vás udeřit?
Proč nehnízdíte ve výši
jak orel strmých na horách,
kde v pusté vaše zátiší
by nevedral se žádný vrah?
Ó, bratře – zavzněl ptačí hlas –
i tys byl zraněn kolikrát,
a přec se vracíš k lidem zas
a musíš přec je míti rád!