Je pravda, vždy lze počít nové žití,
byť došel jsi už na dno strže srázné,
a na života šachovnici prázdné
zas figurky své stavět, dál se bíti.
A do zátoky veplout z vlnobití
a po mdlobě se vzpružit k pouti rázné,
a chudý kmen, kde suché listí vázne,
zas novým, svěžím jarním listem krýti.
Leč také vždy v tu novou píseň blaha
cos ze dnů přešlých rušivě ti vsahá
a stíny hází v slunce tvého štěstí.
A v sladký šum, jímž zní to listí mladé,
jež nové jaro na větve ti klade,
to listí z loňska výčitkou ti chřestí.