Jaro se vrátilo na boží svět,
listům již v obalech těsno je, těsno,
za mořem ptáci již dali se v let,
co mi as přineseš, letošní vesno?
V zem jsi již zadýchla, rozlila svit,
zlatý svit sluneční modravým řekám,
a já tu, v srdci svém podivný cit,
jeden květ bělostný na ten svět čekám.
Kdy mi jej položíš ve chvějnou dlaň,
nad ním zda nad vlastním zajásám žitím?
Neklid i strach i touhu jak stráň,
která má zítra již rozkvésti, cítím.