Věžatý zámeček s rybníkem,
kostel, sta domů a chyšek
s lesnatou skalkou nade vším,
to je náš milý Mníšek.
Městečko čisté a úhledné,
uprostřed lučin a polí,
kde jak by nesvárů nebylo,
nebylo nic, co bolí –
Rád si vždy na tebe vzpomínám,
kaštanů květy zřím bílé,
toulám se kolem tvých rybníků,
družné zas žiju chvíle.
A když tak mne to, cizince,
k tobě vždy vábí a svádí,
cítím, jak teprv tví rodáci
musí tě míti rádi!
Jeden z nich písní tě proslavil
jako už nikdo víc jiný:
přítel můj, soudruh předrahý,
básník své domoviny.
Na jeho zdraví číš pozvedám,
k žehnání musím dlaň vznésti:
Městečko milé pod Brdy,
v pokoji žij a štěstí!