Tu v pravo park a zámek ve stínu,
jež zakrývají malou dědinu,
ba kostel zpola vidět není;
park pěšin pln a šerých zákoutí,
kde na sedátko můžeš klesnouti
a složit hlavu na klín snění!
Kol něho běží dlouhá aleje,
kde kvetou lípy; pták v nich zapěje
a bzučí včely. Vůně tíhou
je nehybný a těžký kolem vzduch.
A po cestě, jež samý zlatý pruh,
ze zámku potkáš dívku s knihou.