Ten starý druh, jenž mnoho let
tu býval podle mě,
již nepřijde – je chladný led
a lehne do země.
A mladý hoch již ze všech sil
tu pracuje, hle, dál,
tam, kde kmet se zastavil
a kde ten starý stál.
A kde se v práci zabral tich,
ruch síly mladé slyš,
a kde si v práci těžce vzdych’,
ten mladý zpívá již.
Ach, Bože můj, toť celý svět,
kde sotva jeden pad’,
na místo jeho skočí hned
jich deset z nových řad.
A vše jde tak jak dříve zas,
jde práce lomozná,
a za den, že znik něčí hlas,
už nikdo nepozná.
Ach, někdo přec. Já myslím naň
a je mi, jak bych stát
ho viděl tam, kde zvedá dlaň
ten mladý, posavád...