V zahradě zpívají kosi,
přes cestu paprsky jdou,
tak vábného, sladkého cosi
dnes táhne duší mou.
Je to dnů jasnějších tucha?
Čaruje jarní to den?
Snad naděje, větev když suchá
zas puky tlačí ven.
Já nevím. Je to tak milé,
jak z dětství to vzpomínka je,
jak do tiché večerní chvíle
když hudba zahraje.
Je to jak nápěvu slova,
co dítě znal jsem je pět,
a dneska mne napadla znova –
po dlouhé řadě let...