Přes moře tiše teplý vánek duje.
Sta hvězdami nebeská louka zkvetla.
I v městě v dáli rozžali už světla,
rybáři vypluli. V tmách moře světélkuje.
Z podmořské jakés zabublá to sluje,
vln příboj šumí. Na tisíce cikád
a kudlanek, slyš, neustává sykat,
vzduch plný vůně opojné a snů je.
Noc jižní, horká, modrá, čarozvuká.
Palmy se chvějí, voní rozmariny,
pelargonie, růže, kvete yucca.
Jak lyšaj vzlétá z duše touha žhavá.
Tu a tam se mihnou, splývají dva stíny.
Strun hudba, slyš, kdes ozývá se lkavá...