Hlas velkonočních zvonů světem letí:
„Z tmy, mdlob a mrákot zbuď se, chmurný světe!
Pod křížem lkáte, samy křižujete
však Pravdu dále, země křehké děti!
Leč rouhejte se, klamů ve objetí,
dlaň vaše v skráň nechť ostrý trn jí plete,
jí na hrob balvan přivalte – v den třetí
jak On též vstane, hrobní kámen smete.
Ó, probuďte se z temna dlouhé noci,
blah, čistý zrak, kdo bude vzhlédnout moci
k ní, až se vznese vzhůru, plna záře.
Neb s hrobu, jejž jí věky budovaly,
se po balvanu balvan s třeskem svalí
na katany, na pokrytce a lháře!“