Skip to content
1866–1938

DVOJÍ OČI.

Antonín Klášterský

Jedny oči jako blankyt, druhé oči jako mračna, k oněm prvním zaletěla celá moje touha lačná.

Duši moji vyzlatily, opředly mi sněním čelo, a tu náhle zlostným bleskem zahřmělo z nich, zadunělo.

Života strom zpola skácen, jak blesk po něm šlehl vzteklý, modré oči usmály se, z oněch druhých slzy tekly.

Bouř je v dáli. Kolem ticho. Vonná, teplá noc je blízká. Z tmavých očí nad mým žitím na krásné se časy blýská...

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
DVOJÍ OČI. · Antonín Klášterský · Poetry Cove