Děl prorok lidu: Ztracenou kdo věc
zas pánu vrátí, hoden vší je chvály;
kdo koně přivede, jenž zaběh’ v dáli,
šat zaslouží si nový na svou plec.
Džbán oleje měj, dřeva na sandály,
kdo papouška, jenž ulít’, chytil v klec;
kdo zachránil ti dům, buď host tvůj stálý
u dýmky, číše, žití na konec.
Tvým bratrem buď, kdo dítě tvoje spasil,
je hoden, květy bys mu v cesty zasil,
dal meč mu, koně, polovici statku.
Však ráj pros, Boha slunce by jej hřálo,
(neb co bys dát moh’, vše by bylo málo)
jen tomu, tvou kdo zachránil ti matku.