Kdys ani vlásek nesměl ti jít stranou,
upiatý účes nosila's i řízy,
však pozděj vlas jsi rozpustila, vanou
ti větry jím jak snítkou bílé břízy.
Sic pocuchán tím – nebuď však to hanou –
já stále láskou miluji tě ryzí,
ať s volnou kšticí jdeš či upoutanou,
jen pokud vlasy nebereš si – cizí.