Kdo odvěký náš nepřítel?
Kdo deptal slávské plémě?
Kdo ode dávna zálusk měl
na krásné české země?
Kdo sesterské rval Polsky díl,
kdo Kladsko sobě přisvojil
a vzal nám Slezska kus?
Prus, Prus!
Nuž, čety, k předu, jízdo, v klus!
Kdo podmanit chtěl celý svět,
na cizí vše se sápal
a lidství škrtil, právo hnět
i pro svobodu zápal?
Kdo dělem svým a bodákem
chtěl vnutit svoji vůli všem,
svůj jazyk, mrav i vkus?
Prus, Prus!
Nuž, čety, k předu, jízdo, v klus!
Teď napad smavou Francii,
vtrh v Rusko, pleně, boře,
a pálí vše a zabíjí,
ó, jaké krve moře!
V poušť zvrátil žírné krajiny,
svět změnil v požár jediný
a města v obraz hrůz
Prus, Prus!
Nuž, čety, k předu, jízdo, v klus!
Francii sladké na pomoc!
neb volnost vždy nám přála,
ať zlomíme tu zpupnou moc,
jež i krev naši ssála!
Za světa spásu, volnost všech
i starou slávu našich Čech
v boj! Sílu naši zkus
Prus, Prus!
Nuž, čety, k předu, jízdo, v klus!
Na pomoc do Vlach, na Sibiř!
Je bít se naše věno,
ať letí světem v dál i šíř
zas naše slavné jméno!
Krev Husitů nám v žilách plaň,
svobodě vlasti plaťme daň,
neb v poutech žít je hnus!
Zhyň Prus!
Nuž, čety, k předu, jízdo, v klus!