My jsme jen malí hoši dnes,
my jsme jen koledníci:
trochu té záře od nebes,
trochu těch červánků v líci.
My nejdem’ žebrat k nádheře,
jdeme, jak chodí se všude:
zazpívat v síň i za dvéře,
vzíti, co od srdce zbude.
Jdeme tou starou koledou,
jak juž jí chodili otci,
a když se nám písně povedou,
šli bysme od rána k noci.
Je to jen zvyk a není to hřích,
radosť to, jež nemá meze –
do kapsy jab’ko a na tváře smích,
ať juž červ dárkem tím leze!
Nevíme, co kdo nám uchystá,
jab’ko my, červ-li nás schvátí?
Kde není, vzpomínku na Krista
jdeme jen koledou dáti.
My jsme jen malí hoši dnes,
my jsme jen koledníci:
trochu té záře od nebes
padne i do vašich lící!