Skip to content
1808–1882

XXXV. Před nepřítelem.

František Matouš Klácel

Národe um a sílu sbírej, Skutkorodá doba juž se blíží, Záři vidíme, slunce vychází, Ach! má barvu krevnou.

Juž tluče srdce hřmotně v prsa, Schopme se, schopme se, strach zapuďme, Tam kde je právo, tam také Bůh jest, Padněm, modlemež se.

Bože milostivý smiluj se! Bůh kyne, aj naši moc přičiňme, Sjednocení se na vrahy žeňme, Vítěz – vůle pevná.

Tamti se juž matou, kolácejí, Proud se valí z raněného srdce, Tužte se bratři! už je dorazme Odbojníky práva.

Zoufaje odstranil se ďábel, Síly nové s rozumem dodávav – Šlápěje pekla, víchřice rovná, Zpívá chválu kůr nebeský!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
XXXV. Před nepřítelem. · František Matouš Klácel · Poetry Cove