Skip to content
1808–1882

XXXIV. Bitva.

František Matouš Klácel

Hrůzu rachot bubnů svolává, Drážlivě trouba ječí, ku vraždě Houfy ženou se, zem dupotem trne, Smrť svůj srp si brousí.

Blíže srazivše se můži blednou, Juž olovem krvavým se stíhají, Tam děla hřmí a tam meče břinkají, Lid božný maříce.

Tamhle život nevěstě slíbený Koule dokončila, slib zrušivši, Podpora matky, náděje otcova Tam válí se v krvi.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.