Skip to content
1808–1882

XLVIII. Citlivosť.

František Matouš Klácel

Vůně když jemná mi zradí fiálku, Skromně pod hustým co keřem vykvítá, Jen voním schýlen, ale jí ublížiť Srdce mi brání.

Když život pilný mravenečku vezmu, Červa když zdrtím šlapějem nevolným, Zkázu jak seznám, mně ve srdce pichne, Úd trne každý.

Citlivý ptáček povykem žalostným Když hledá útlou svoji lásky péči, Již tupý vybrav pomařil svévolník, Zpláču potajmo. –

Suďte mou schopnosť ku milosti stálé, Suďte výborní ruku davše věrnou K svazku, jenž podlosť neumí posoudiť Zisku lovící.

Vlasti! důvěrná mě napiš do počtu Pilně toužebných blaha tvého mužův, Viz, citem hořím, kdekoliv se chystá Náprava lidstvu.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
XLVIII. Citlivosť. · František Matouš Klácel · Poetry Cove