Skip to content
1808–1882

XLVII. Křivánek.

František Matouš Klácel

Aj křivánku švitořivý! Aj, jak zpíváš, zpíváš a se znášíš, Zhůru k nebi výš a výš, Zhůru k nebi radostně.

A jsi malé stvořeničko, Malé v hejně ptáků plachých. – Ach a mladší bratři Serafínův Páni světa veškerého,

Žalně s nebe padají, Dolů k zemi níž a níž. Ach jak podlý, zpustlý, zhanobený, Bohorodný člověk mnohý!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
XLVII. Křivánek. · František Matouš Klácel · Poetry Cove