Chtělbych nabídnouť rozloženou paži,
Pěsť pádně schopnou máchati meč mstivý,
A prsa, šírou skrýš smělosti
K slávě milé naši vlasti slavské.
Však mám lehounkou přírody dar ruku,
Pracných je skutkův mé tělo závadou;
Jen srdce mého zpěv tichounký
Slávie přijmi darem synovským.
Plná horoucích jest duše má zpěvů,
Jak harfa ždoucí Aeola nadšení –
Sto kůrů chválu zní milosti,
Dvě stě volá na zlosynstvo pomstu.