Skip to content
1808–1882

XI. Moudrosť.

František Matouš Klácel

Moudrosť nebeská, kojno veleprsá Vší pravdy k božným pozbuzujíc činům, Uslyš volání mé a přijdi Odrodilé sobě lidstvo srovnať.

Jak vzor překrásný jen v duchu zíraný, Jak juž zajímá srdce citem divým, Což vy musíte cítiti o Šťastni nebešťané v světle jasném.

Ach zdálenou mé podkalené oko Lepšímu lidstvu, lidstvu smělejšímu Kroužiti pouta zazerzalá, Dýmati jiskru vidí ve mysli.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
XI. Moudrosť. · František Matouš Klácel · Poetry Cove