Kvítka krt podrývá,
Temnosť ho zakrývá, –
Záhonek se třese,
Zahradník rýč nese.
Krtek hlínu zdvíhá,
Zahradník naň číhá.
Krtek ven se míhne,
Zahradník ho stíhne.
Nelze krtku zpátek,
Z kůže je kvadrátek.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
LXXXVI. Osud. · František Matouš Klácel · Poetry Cove