Skip to content
1808–1882

LXXVII. Láska bratrská.

František Matouš Klácel

Slávia jest šírá, četné jsou národy slávské, Rusia dlouhověká, prudkou krev Polsko cedící, Čech bystrý s Moravou, Slovensko Vedle Maďarstva;

Všechny porovnám Volně ve srdci mojím – nedoplním – Francii rychločinou, důvtipnou Anglii, Vlasko, Vlasti cechovské rozdrobených Němcův – nedoplním;

Svět se mi vejde celý v nezplannou zásobu lásky, Ať má tváři jinou země syn po slunci paprsku, Brat jest, občanské si přináší Právo ze matky;

V ráji nevinném, Čásť země utvořené Jehovah Nadchnuv řád božnosti podal a šlechtu dědičnou, Nejmenovav Slovanem ani Němcem, Adama nazval.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
LXXVII. Láska bratrská. · František Matouš Klácel · Poetry Cove