Lízej si, lízej svůj řetěz otroku!
Rozkošně cvrnkej článkami úhony,
A tup celého lidstva šlechtu
Rouhavě sám cenu odhodiv svou.
Doufáš v pekelném nájemu odplatu?
Viz, že čítá zásluhy dobro jen,
Že věnce kvetou rekovstvu;
Marně lovíš blaženosť ve pekle.
Přijď jen požádať zápisu výplaty;
Ďábel poťouchlý tvým potěšen bludem,
Černoucha šat změniv, hotov je,
Trestati hřích co nebes robotník. –
Aj darmo trýzníš svou duši mrákotou,
A světlo živné marně dusíš dymem,
Dosť dlouho bloudě rád se vrátíš,
Anjela strážce slyšev volání.
Důsledně můžeš jen v nebi kráčeti,
Každým krokem dál k cíli se blížiti,
Vždy peklo však kolem točí se,
Někdy vyvrhne tě zas na východ.