Skip to content
1808–1882

LVII. METANOEITE.

František Matouš Klácel

Vstaň a protři si zrak zostuzený rode, Aj tvůj hříchli otec, matkali temnota, Vzor had, v ráji co proklat K věčné hanbě a ostudě?

Zhůru chytni se jen podpory náděje, Vírou jen si pomož zkřísiti mrákotu, Pak juž kojná citův tvých, Vroucí láska se ujme tě.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
LVII. METANOEITE. · František Matouš Klácel · Poetry Cove